Malá pohádka o řepě

Malá pohádka o řepě - František Hrubín

Dědek řepu nasadil,

u pole se posadil,

čekal, čekal, mráz ho lekal,

sluníčka se bál, dešti jenom lál.

Bez večeře, bez oběda,

čeká dědeček,

najednou se hlína zvedá,

roste kopeček.

"Bábo, roste řepa!"

"Prosím tě, co vidíš!"

"Bábo, což jsi slepá?"

"Dědku, ty mně šidíš!"

Zavolali vnučku, vnučka pejska,

pejskem kočku, kočka myš.

Chytli se a čekají,

šepty, šepty šeptají, neslyšíš?

Myšce byla dlouhá chvíle,

hopsala si rozpustile,

trhla kočkou,

kočka pejskem,

pejsek vnučkou,

vnučka bábou,

bába dědkem -

dědek prázdné ruce měl,

nikoho se nedržel; udělali bác.

Kopeček se ještě chvěje,

jak se pod ním krtek směje.

(ZDROJ: Internet)